Ratibořské_Hory_-_řadovky

Ze sousední řadovky je ubytovna. Mejdany a neustálý křik nám ničí život

Bydlíme v řadovce a máme problém se sousedním domem. Majitelka ho pronajala firmě, která jej provozuje jako ubytovnu. Přijíždí sem různé zájmové i národnostní skupiny. Obtěžují nás hlukem, cigaretovým kouřem, rozverným vysedáváním a mejdany do rána, píše čtenářka do seriálu Sousedské války.

Obrátila jsem se na místní odbor výstavby s žádostí o prověření, zda je předmětný řadový dům zkolaudován jako hotel nebo ubytovna s odkazem na webové stránky, kde je ubytování nabízeno. Odpověď přišla za tři měsíce. Bylo mi oznámeno, že jsou v domě ubytovaní zaměstnanci pronajímatele a občas, když je pokoj volný, jej podnajmou třetí osobě.

Řadové domy jsou zkolaudovány k rodinnému bydlení, mají společné zdi a malé zahrádky. Recepce v nich samozřejmě není. Cizinci se vždy po několika dnech vystřídají, v ničem se neomezují, oni se přece přijeli pobavit a proč by se měli krotit. Je možné tento stav nějak zvrátit?

Monika Maděrová, RE/MAX 4You

S jevem, který popisuje tazatelka, se v poslední době setkáváme často. Velké množství majitelů nevyužitých nemovitostí zjistilo, že si díky nim mohou přijít k zajímavému přivýdělku.

Já osobně se ve své praxi setkávám zejména s pronájmem nemovitostí (bytů a domů) pro krátkodobé ubytování zaměstnanců personálních agentur. Tito zaměstnanci pochází zejména ze zahraničí. Byty si často pronajímají dlouhodobě personální agentury, které následně v bytech střídají zaměstnance podle potřeby.

Majitelé si aktuálně přijdou na lepší peníze než při jiném způsobu pronájmu, ovšem za cenu vyššího opotřebení budov a prostor. S tím samozřejmě souvisí i zvýšený hluk a další imise. Nejhorší situace bývá v městech v blízkosti velkých firem – montoven či u logistických center na předměstích.

Neblahým důsledkem je skutečnost, že jeden takovýto dům může velmi zásadně ovlivňovat cenu nemovitostí v širokém okolí. Majitel nemovitosti vydělává, ale ostatní v případě prodeje své nemovitosti prodělají. Je tedy vhodné situaci řešit.

Jako první se nabízí domluva a nalezení kompromisu. Takovým řešením může být např. snížení počtu lidí v domě, nebo umístit do domu manželské páry zahraničních dělníků. Bohužel toto nejjednodušší řešení však nebývá často možné. Majitel nemovitosti se ve většině případů svého nadstandardního příjmu z pronájmu vzdát nechce a jakákoli redukce počtu lidí snižuje jeho zisk.

Pak se lze obrátit na orgány státní správy. Jedním z nich může být i finanční úřad s žádostí o prověření, zda soused příjmy z pronájmu daní. V případě, že aktuálně dochází k rušení nočního klidu, lze se obrátit na policii a vše poctivě dokumentovat.

Z vlastní zkušenosti však vím, že je velmi těžké domoci se nápravy. Zejména v případech, kdy vyloženě nedochází k výraznému rušení (např. hlasitou hudbou, zpěvem atd.), ale pouze ke zvýšení hluku díky průchodu většího množství lidí. Z pohledu práva je samozřejmě možné domáhat se nápravy soudní cestou, ale výsledek je v tomto případě více než nejistý.

JUDr. Philippi Tomáš, advokát

V předmětném dotazu je obsaženo několik otázek zároveň, které spolu sice logicky souvisí, ale právně mají poněkud jiný základ a je tedy potřeba tyto nejdříve odlišit.

Pro přehlednost bychom tedy v daném případě mohli rozdělit tento dotaz na nejméně dvě hlavní samostatné otázky:

  1. Je možno, aby majitelka vedlejšího domu tento dům poskytovala způsobem zmíněným v dotazu k pronájmu či ubytování?
  2. Pokud uživatelé vedlejšího domu obtěžují sousedy hlukem či jinými tzv. imisemi, je možno proti tomuto zasáhnout?

Nejprve si tedy zkusme alespoň obecně odpovědět na otázku, zda je majitelka vedlejšího domu oprávněna tento dům či jeho prostory poskytovat k pronájmu nebo ubytování. Především je potřeba říci, že v mezích právních předpisů je majitelka oprávněna se svým domem nakládat a disponovat bez omezení v plném rozsahu svých vlastnických práv. Je tedy také oprávněna takový dům pronajmout nebo jej poskytnout k ubytování. Zde je však již potřeba se lehce pozastavit a upozornit, že pronájem a poskytování ubytovacích služeb není z právního pohledu totéž.

Pronájem bytu či domu je velmi obecně pro danou situaci možno popsat jako poskytování práva k užívání bytu či domu za účelem bydlení, a to jednak za úplatu, a jednak na delší časové období (tedy aby bylo možno daný vztah chápat skutečně jako bydlení, nikoli pouze jako krátkodobé či jen dočasné užívání, jak je tomu např. u rekreace, pracovního pobytu či turismu).

Většinou se tak bude dít na základě smlouvy o nájmu, popř. podnájmu podle §2235 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (OZ). K takovému pronájmu není třeba mít bez dalšího živnostenské oprávnění podle zák. č. 455/1991 Sb., živnostenského zákona, v platném znění.

To nic nemění na povinnosti pronajímatele řádně danit příjmy vzešlé z takového pronájmu. Pronajímatel však není povinen hradit odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Zdroj: https://www.idnes.cz/bydleni/na-navsteve/sousedske-valky-ubytovna-hluk-neporadek-radovy-dum-problem-se-sousedem-zaloba-smrad-zapach.A190219_122911_dum_osobnosti_web